Navzdory ekonomické situaci registry evidují historicky nejnižší počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry
- Objem dluhu obyvatel ke konci druhého čtvrtletí dosáhl 3,14 bilionu korun
- Zadlužení obyvatel meziročně vzrostlo o 365,5 miliardy korun, tedy o více než 13 %
- Rostoucí sazby hypotečních úvěrů ovlivňují dlouhodobý dluh, který vykázal nejmenší mezičtvrtletní růst za poslední rok a půl (nárůst o 51,5 miliardy korun)
- U krátkodobých úvěrů naopak sledujeme oživení, kdy ve druhém čtvrtletí 2022 celkový krátkodobý dluh narostl mezičtvrtletně o 13,8 miliardy, což je více než dvojnásobek přírůstku za celý rok 2021
- Navzdory nejisté ekonomické situaci Češi své úvěry spolehlivě splácejí: objem nespláceného dluhu se meziročně snížil o 1,6 miliardy (-5,5 %) na 27,4 miliardy korun.
- Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, se meziročně snížil o 1 759 (-14,6 %) na 10 318
- Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na spotřebu, se meziročně snížil o 7 354 (-4,1 %) na 172 761
Celkové zadlužení obyvatelstva dosáhlo podle statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací na konci druhého čtvrtletí tohoto roku objemu 3,14 bilionu korun a meziročně narostlo o 365,5 miliard. Objem dlouhodobého dluhu dosáhl 2,61 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil – meziročně se dlouhodobý dluh zvýšil o 332,3 miliard korun, ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 je to jen o 51,5 miliardy korun více, což je nejmenší čtvrtletní přírůstek za poslední rok a půl. Projevil se tak vliv rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů, které oslabily zájem lidí o tyto úvěry.
Celkový objem krátkodobého dluhu ke konci druhého čtvrtletí činil 526,2 miliardy korun, přičemž meziročně narostl o 33,2 miliardy (+6,7 %). Před pandemií covidu-19 docházelo k postupnému slábnutí poptávky po krátkodobých úvěrech na spotřebu. Přibližně od poloviny loňského roku nicméně dochází k postupnému oživování poptávky po tomto typu úvěrů.
„Úvěrový trh prochází v letošním roce proměnou oproti předchozímu období. Na jednu stranu ho ovlivňují rostoucí sazby hypoték a omezení jejich dostupnosti, naopak ty krátkodobé prožívají určitý restart,“ uvádí Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI). „Objem nových dlouhodobých úvěrů se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o téměř polovinu, přitom musíme brát v úvahu to, že řada z těchto úvěrů byla ještě sjednána za dříve dohodnutých podmínek, a tedy s lepšími sazbami, než jsou aktuálně nabízeny. Ve druhém pololetí tohoto roku proto očekáváme další snížení zájmu o dlouhodobé úvěry na bydlení,“ dodává Jiří Rajl.
I přes snižující se zájem o nové dlouhodobé úvěry stále roste celkové zadlužení domácností těmito úvěry. Je to způsobeno tím, že lidé si půjčují stále vyšší částky hypotečních úvěrů. U krátkodobých úvěrů dochází také ke zvyšování průměrné částky tohoto dluhu na klienta. Velká část krátkodobých úvěrů je využívána na pořízení nových a ojetých automobilů, jejichž cena se po pandemii covidu-19 z důvodu jejich nedostatku zvyšuje.
Registry evidují historicky nejnižší počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry
Pozitivní zprávou je, že lidí, kteří nesplácí své závazky, je rok od roku méně. Meziročně se celkový objem ohroženého dluhu snížil o 5,5 % na 27,4 miliardy korun.
Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí celkem 10 318, což je o 14,6 % méně než ke stejnému období loňského roku. Objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesl o 20,2 % na 5,3 miliardy korun. V případě krátkodobých úvěrů se počet klientů, kteří nebyli schopni tyto úvěry splácet, snížil na 172 761 osob, tedy o 4,1 % a objem klesl o 1,2 % na 22,2 miliardy korun. Zatímco své dlouhodobé závazky nesplácelo pouze 0,9 % dlužníků, v případě krátkodobých úvěrů to bylo přibližně 7,6 %.
„Nízký počet klientů s ohroženým dluhem poukazuje na to, že se lidé v očekávání složitého vývoje ekonomiky snaží mít své dluhy splacené a chovají se zodpovědně. Navíc tuzemský bankovní sektor je ve velmi dobré kondici a principy bezpečného úvěrování spolu se zodpovědným prověřováním žadatelů pomocí úvěrových registrů se nyní zúročují,“ doplňuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI). Zároveň ale upozornila na fakt, že stále více lidí dnes žádá o dlouhodobý i krátkodobý úvěr současně, což lze potenciálně vyhodnotit jako rizikové chování.
Nejvíce zadluženou skupinou s dlouhodobými závazky jsou lidé ve věku 35–44 let, kteří se na celkovém dluhu podílejí 42,5 %. Rizikem nesplácení jsou v případě dlouhodobého dluhu nejvíce ohroženi lidé ve věkové skupině 55+, kteří nesplácejí 0,8 % svých dluhů, což je napříč věkovými skupinami nejvíce. Zároveň v této věkové skupině své dlouhodobé dluhy řádně nesplácí 1,5 % dlužníků, to je opět nejvíce ze všech věkových skupin.
Co se krátkodobých závazků týče, jsou nejzadluženější lidé ve věku 45–54 let (na celkovém dluhu se podílejí 29,3 %). Rizikem nesplácení úvěrů na spotřebu jsou ohroženy hlavně mladší věkové skupiny. Ve věkové skupině 25-29 let není spláceno 5,9 % objemu celkového krátkodobého dluhu, což je nejvíce ze všech skupin. Největší podíl nesplácejících klientů (celkem 12,7 %) se pak nachází ve věkové skupině 15-24 let.
