V roce 2007 vydávali lidé v souvislosti se splácením úvěrů zhruba pětinu své mzdy, v roce 2015 již více než čtvrtinu. Lidé si půjčují stále vyšší částky na bydlení i na spotřebu. U klientů s více než 5 úvěrovými smlouvami je míra rizika nesplácení jejich úvěrů téměř dvojnásobná než u klientů s jedním úvěrem.
Ke konci roku 2015 mělo úvěr přes 3 miliony lidí. Objem celkového dluhu se zvýšil na 1,8 bilionu korun. Z toho 1,4 bilionu korun připadalo na dluh z hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření a 385 miliard na krátkodobé půjčky. Celkový počet lidí s úvěry se ke konci roku 2015 meziročně snížil o 1 %, přičemž dlouhodobý dluh mělo 1,1 milionu lidí a krátkodobý dluh téměř 2,5 milionu lidí. Více než půl milionu klientů poté splácelo obě formy úvěrů zároveň. Lidé si v roce 2015 brali o 5 % vyšší úvěry na bydlení a o 6 % vyšší úvěry na krátkodobou spotřebu než před rokem. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
U klientů s více než 5 úvěrovými smlouvami je riziko nesplácení jejich úvěrů téměř dvojnásobné ve srovnání s klienty s jednou úvěrovou smlouvou. Data Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dále potvrzují důležitost vyhodnocování nejen negativních informací, ale i pozitivních informací z úvěrových zpráv. V minulém roce bylo zamítnuto v rámci posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr více než 30 % žádostí. U dvou třetin z nich byla žádost zamítnuta z důvodu nesplácení minulých závazků a u přibližně třetiny žadatelů hrozilo předlužení.
„U klientů, kteří jsou sice prozatím schopni své finanční závazky splácet se stává, že další úvěr by už finančně neunesli. Banky a finanční instituce si naštěstí tento fakt uvědomují a žadatele zodpovědně prověřují v komplexních registrech, jako jsou Bankovní a Nebankovní registr klientských informací, které obsahují informace o nesplácených i splácených dluzích,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Povinnost prověřit úvěruschopnost klientů komplexněji než doposud je obsažena i v aktuálně projednávaném zákoně o spotřebitelském úvěru, a mimo jiné i z tohoto důvodu se na náš registr v posledních měsících obrací mnoho společností, které se připravují na proces licencování u České národní banky,“ dodává Jiří Rajl.
„Informace o výši současných splátek úvěrů získané z pozitivních úvěrových registrů jsou mnohdy zásadní a mohou ochránit spotřebitele před jeho předlužením. Jsou stále důležitější také s ohledem na zvyšující se úvěrové zatížení spotřebitelů. Zatímco v roce 2007 dal průměrný spotřebitel na splátky úvěrů přibližně pětinu průměrné měsíční mzdy, v roce 2015 to již byla více než čtvrtina,“ říká Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která je organizátorem a poskytovatelem služeb pro Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.
Problémy se splácením mělo více lidí, dlužili však méně
Koncem roku 2015 dosáhla částka ohroženého dluhu výše 48,5 miliardy korun, což je meziročně o 3,3 miliardy, tedy o 6 %, méně. Dlouhodobý dluh se na této částce podílel sumou 16,7 miliardy korun a krátkodobý dluh částkou 31,8 miliardy korun. Počet lidí, kteří nezvládali splácet dluhy na bydlení, se meziročně mírně snížil o 3 500 osob, tedy přibližně o 10 % na 30 674 osob. Naopak počet lidí, kteří měli problémy se splácením krátkodobého dluhu, se meziročně zvýšil na 286 tisíc, což je o 10 tisíc osob, tedy o necelé 4 %, více.
Počet lidí s úvěry se snižuje, půjčují si však vyšší částky
Počet lidí s úvěrem se ke konci roku 2015 meziročně snížil celkem o 30 tisíc osob. Dlouhodobý dluh mělo o 3 tisíce lidí méně. Počet klientů s krátkodobým dluhem se meziročně snížil o 31 tisíc. Zvýšila se naopak průměrná dlužná částka na jednoho klienta. U dlouhodobého dluhu o 69 tisíc na 1,3 milionu korun a u krátkodobého dluhu o téměř 8 tisíc na 157 tisíc korun.
