Pražané si na bydlení půjčují v průměru o 1,5 milionu více než obyvatelé Ústeckého nebo Karlovarského kraje. Oba tyto kraje jsou zároveň nejvíce rizikové z pohledu poskytování úvěrů – necelá pětina klientů v nich má problém s řádným splácením svých krátkodobých závazků. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Analýza zároveň ukázala pozitivní trend v tom, že objem úvěrů ohrožených nesplácením se napříč všemi regiony ČR snižuje.
Úvěry na bydlení táhnou vzhůru zejména obyvatelé Prahy
Na dlouhodobém dluhu se největší měrou podíleli obyvatelé Prahy, jejichž dluh ve výši 309 miliard korun tvořil téměř pětinu veškerého dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a dále obyvatelé Středočeského kraje, na které s 261 miliardami korun připadá 16 % celkového dlouhodobého dluhu.
„Vysoký objem dlouhodobého dluhu u obyvatel Prahy je dán specifickou situací na pražském realitním trhu a také tím, že ceny nemovitostí jsou zde výrazně vyšší než ve zbytku republiky,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací, a dodává: „Přestože Praha generuje zdaleka největší objem dlouhodobého dluhu, má spolu s Ústeckým krajem nejnižší podíl obyvatel s dlouhodobým dluhem a v počtu klientů jí patří až čtvrté místo.“ Průměrná částka dlouhodobého dluhu připadajícího na jednoho klienta v Praze činí 2,6 milionu korun, tedy o více než milion korun více než je celostátní průměr a téměř 2,5x více než v Ústeckém a Karlovarském kraji, ve kterém je průměrná částka pod hranicí 1,1 milionu korun. Praha má také nejvyšší podíl dlouhodobého dluhu na obyvatele, konkrétně 241 tisíc korun. Opět je to 2,5x více než v Ústeckém kraji, kde činí průměrná částka dlouhodobého dluhu na obyvatele 98 tisíc korun.
Krátkodobý dluh má každý třetí obyvatel Karlovarského kraje
Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně mírně klesl ve všech krajích, nejvíce v Praze, konkrétně o 3 %. Nejvyšší částky si lidé půjčovali na Vysočině, v průměru 194 tisíc na jednoho klienta, dále potom v Jihočeském a Středočeském kraji, kde to bylo 192 tisíc. Na Zlínsku a v Moravskoslezském kraji byla průměrná výše dluhu 166 tisíc korun. Průměrná částka dluhu připadající na jednoho klienta se přitom ve všech krajích zvýšila – od 6 % na Ústecku a Zlínsku po 9 % na Plzeňsku.
„Přestože klienti z Vysočiny si v průměru půjčují nejvyšší částky, je Vysočina zároveň krajem, ve kterém má krátkodobý dluh pouze 18 % obyvatel. Díky tomu se spolu se Zlínským a Pardubickým krajem řadí mezi kraje s nejnižší průměrnou částkou krátkodobého dluhu na obyvatele,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Na Zlínsku připadá na jednoho obyvatele kraje krátkodobý dluh ve výši 33 tisíc korun, na Vysočině a Pardubicku jde o 35 tisíc korun. Naopak nejvyšší průměrný dluh na obyvatele vykazuje Karlovarský kraj s 50 tisíci korunami. V tomto kraji má krátkodobý dluh každý třetí obyvatel (29 %).
Ohrožený dluh u úvěrů na bydlení se nejvíce snížil v Praze a nejméně na Liberecku
Za poklesem dlouhodobého ohroženého dluhu stojí především Praha, kde se meziročně snížil jeho objem o půl miliardy korun, tedy o celých 29 %. O více než pětinu se meziročně snížil objem úvěrů na bydlení ohrožených nesplácením také na Zlínsku (23 %) a na Královéhradecku (22 %). Naopak nejméně, konkrétně o 8 %, poklesl na Liberecku a o 9 % v Moravskoslezském kraji. Na ohroženém dlouhodobém dluhu se nejvíce podíleli obyvatelé Středočeského kraje (16 %) a obyvatelé Moravskoslezského kraje (11 %).
Problémy se splácením krátkodobého dluhu mají především lidé v Karlovarském a Ústeckém kraji
Největší část objemu ohroženého dlouhodobého dluhu patřila obyvatelům Moravskoslezského kraje (13 %) a dále obyvatelům Středočeského a Ústeckého kraje (shodně po 11 %). Nejméně klientů mělo problémy se splácením v Praze (8,6 % z těch, kteří měli krátkodobý dluh) a ve Zlínském kraji (9,8 %), nejvíce naopak v Ústeckém kraji (17,6 %) a v Karlovarském kraji (16,9 %). „Karlovarský a Ústecký kraj jsou z pohledu poskytování úvěrů nejrizikovějšími kraji v České republice, a to jak u dlouhodobých, tak u krátkodobých úvěrů. I zde však dochází ke znatelnému zlepšení. Nejen díky růstu ekonomiky, ale také díky zodpovědnému úvěrování ze strany bank a finančních institucí,“ uzavírá Jiří Rajl.
