- Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci druhého čtvrtletí 2025 výše 3,8 bilionu Kč
- Objem nespláceného dluhu meziročně vzrostl o 8,3 % na 33,76 miliardy Kč. Z toho 29 miliard Kč připadá na nesplácený dluh na spotřebu, meziročně vzrostl o 8,8 %
- Objem dluhu na bydlení meziročně vzrostl o 11 % na 3,16 bilionu Kč
- Objem dluhu na spotřebu vzrostl o 9,6 % na 645 miliard Kč
Praha, 13. srpna 2025 – Na konci druhého čtvrtletí letošního roku pokračoval růst dluhu na bydlení, který meziročně vzrostl o 11 % na 3,16 bilionu Kč. Jedná se o nejvyšší meziroční zvýšení od roku 2022, kdy se ve druhém čtvrtletí růst objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření přiblížil 15 %. Pokračuje zároveň pokles počtu klientů, kteří dluh na bydlení splácejí. Oproti situaci na konci června minulého roku jich ubylo téměř 8 tisíc. Více než dvě pětiny úvěrů na bydlení splácí lidé ve věku 35 až 44 let. V této věkové kategorii se nejvíce zvýšila částka nespláceného dluhu na bydlení, meziročně o 17 %. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,8 bilionu korun, což je o 10,8 % více než na konci druhého čtvrtletí loňského roku.
„Objem dluhu na bydlení letos překročil hranici 3 bilionů korun a za první polovinu roku se zvýšil o 172 miliard korun. Zároveň ale klesá počet klientů bank a stavebních spořitelen s tímto typem dluhu. Oproti situaci na konci června před pěti lety se jejich počet snížil o zhruba 57 tisíc. Celkový objem dlouhodobého dluhu za toto období přitom vzrostl o více než bilion korun,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI). Do objemu úvěrů na bydlení se promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby.
S růstem dluhu na bydlení roste i objem nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Na konci loňského roku začal poprvé od roku 2015 růst a na konci druhého čtvrtletí dosáhl 4,72 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 6 %.
Na rozdíl od dluhu na bydlení u krátkodobých úvěrů na spotřebu došlo k obratu v trendu v počtu klientů. Zatímco ještě v prvním čtvrtletí byl jejich počet meziročně nižší, na konci června mělo dluh na spotřebu meziročně o 42 tisíc lidí více. Objem krátkodobého dluhu na spotřebu meziročně vzrostl o 9,6 % na 645 miliard korun.
Zhoršuje se platební morálka lidí s nejvyšším objemem dluhu na bydlení
Nejpočetnější skupinou klientů s dluhem na bydlení jsou lidé ve věku 35 až 44 let. Objem dluhu této věkové kategorie se meziročně zvýšil o 11 % na 1,36 bilionu Kč. To představuje více než dvě pětiny celkového dluhu na bydlení v ČR. „Tato věková skupina lidí v produktivním věku je sice nejméně riziková, v posledních letech u ní ale roste objem krátkodobých úvěrů. Ve druhém čtvrtletí dosáhl 177 miliard korun, což je meziroční růst o více než desetinu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
U dlužníků v tomto věku se zároveň zhoršuje platební morálka. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se u nich ze všech věkových skupin nejvýrazněji zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení. Na konci června byl meziročně o 17 % vyšší a dosáhl 1,6 miliardy Kč, což je zhruba třetina z celého objemu nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.
„Stejně jako u dluhu na bydlení se u dlužníků ve věkové skupině 35 až 44 let nejvíce zvýšil objem nespláceného dluhu na spotřebu. Oproti druhému čtvrtletí loňského roku vzrostl o 13 % na 7,8 miliardy korun. Obdobně jako u dluhu na bydlení je to nejvyšší objem ze všech věkových kategorií. Zároveň také v této skupině přibylo více než tisíc klientů bank a nebankovních institucí, kteří nezvládali dluh na spotřebu splácet. Celkem jich bylo 41 544,“ doplňuje Jiří Rajl.
