Celkový dluh společností evidovaný v registrech dosáhl 197,1 miliardy korun
Dluh obchodních společností u nebankovních finančních institucí dosáhl na konci druhého čtvrtletí částky 151,8 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 20,7 miliardy, tedy o 15,8 %. Na růstu objemu dluhu mělo vliv především zvýšení počtu firem s úvěrem, kterých bylo na konci druhého čtvrtletí téměř 70 tisíc, což je o 11 % více než minulý rok. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Nebankovního registru klientských informací.
Nejoblíbenější formou úvěru obchodních společností u uživatelů Nebankovního registru klientských informací jsou investiční úvěry, které na konci druhého čtvrtletí představovaly 39 % z celkového objemu dluhu, respektive 59,8 miliardy korun. „Příznivá ekonomická situace podporuje chuť firem rozšiřovat své kapacity. Investiční úvěry patří dlouhodobě k nejoblíbenějším a oproti minulému roku se jejich objem navýšil o čtvrtinu, tedy o 12 miliard korun. Pozitivní je také to, že většina firem nemá se splácením svých závazků problémy. Na konci června představoval ohrožený dluh pouze 0,8 % z celkového dluhu firem,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Druhou nejčastější formu úvěru představoval finanční leasing s podílem 31 % na celkovém dluhu, dále operativní leasing (16 %) a koupě na splátky (13 %).
Meziročně se počet společností s úvěrem u nebankovních finančních institucí zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Plzeňském kraji (+14,2 %), Jihočeském kraji (+14,1 %) a na Vysočině (+13,9 %). Nejméně pak v Karlovarském (+7,6 %), Ústeckém (+7,7, %) a Středočeském kraji (+9,2 %).
Ohrožený dluh zaznamenaný v NRKI činil 1,3 miliardy korun
Ohrožený dluh, tedy dluh, u kterého společnosti nezaplatily tři po sobě jdoucí splátky nebo jim byl úvěr zesplatněn, se meziročně zvýšil o 300 milionů korun a dosáhl tak částky téměř 1,3 miliardy korun. Ohrožený dluh mělo na konci druhého čtvrtletí 3 060 společností, což je 4,4 % z celkového počtu společností s úvěrem. Největší podíl společností, které své úvěry nesplácí, je v Praze (6,5 % ze všech společností s úvěrem), nejméně naopak ve Zlínském kraji (2,3 %) a v kraji Vysočina (2,7 %). Průměrná výše ohroženého dluhu činila 416 tisíc korun. Nejvyšší průměrnou částku ohroženého dluhu měly společnosti v Ústeckém kraji (644 tisíc korun), nejnižší na Olomoucku (210 tisíc korun).
Dluh obchodních společností u nebankovních finančních institucí rostl nejrychleji na Vysočině
Dluh obchodních společností se na celostátní úrovni meziročně zvýšil o 15,8 %. V rámci krajů rostl nejrychleji na Vysočině, a to téměř o čtvrtinu (24,3 %). Růst nad hranicí 20 % zaznamenal také Olomoucký kraj (21,4 %), Středočeský kraj (20,5 %), Liberecký kraj (20,2 %) a Moravskoslezský kraj (20 %). Nejpomaleji se dluh obchodních společností zvyšoval v Karlovarském kraji (8,5 %), Pardubickém kraji (11,6 %) a v Královéhradeckém kraji (11,7 %). Průměrná částka dluhu na jednu společnost činila ve druhém čtvrtletí tohoto roku 2,2 milionu korun a meziročně se zvýšila o 91 tisíc korun, tedy o 4,3 %. Průměrná částka se zvýšila meziročně ve všech krajích kromě Královéhradeckého kraje, kde se naopak snížila o 15 tisíc korun.
Sledovat údaje o zadlužení obchodních společností od začátku tohoto roku mohou nově i banky prostřednictvím Bankovního registru klientských informací. Postupně tak roste přehled o zadlužení společností nejen z nebankovního trhu, ale také v rámci poskytnutých úvěrů od bank.
