Průměrná částka hypotečních úvěrů přesáhla 2 miliony korun
Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci roku 2017 celkem 2,14 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177,5 miliardy korun, tedy o 9 %. Současně se opět výrazně snížil objem dluhu ohroženého nesplácením, který dosahoval 39 miliard korun, tedy o 5 miliard méně než ke konci roku 2016. Za poklesem stojí především rekordní snížení ohroženého dlouhodobého dluhu o 18
%. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
„Objem celkového dluhu obyvatel se začal výrazněji zvyšovat přibližně před dvěma lety. V roce 2015 došlo k meziročnímu nárůstu dluhu o 87 miliard korun, což je o polovinu méně než v loňském roce. Dynamika meziročního nárůstu dluhu obyvatel se tedy loni zvýšila z 5 % na 9 %. Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. V souvislosti s účinností nového Zákona o spotřebitelském úvěru i regulatorních opatření České národní banky prozatím nedochází k ochlazení úvěrového trhu a postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Na celkové výši dluhu se čtyřmi pětinami (79,5 %) podílel dlouhodobý dluh. Jeho výše poprvé v historii dosáhla 1,7 bilionu korun, když se meziročně zvýšila o 147,7 miliardy korun (9 %). Na krátkodobý dluh připadalo 439,5 miliardy korun, tedy o 29,8 miliardy korun (7,3 %) více než před rokem.
Za rychlým nárůstem objemu celkového dluhu přitom stojí především zvyšující se částky, které si lidé půjčují. Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 % a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta. Průměrná částka u dluhů určených na bydlení vzrostla meziročně o 9,4 % a poprvé v historii přesáhla výši 1,5 milionu korun na jednoho klienta. Dluh určený na bydlení představují zejména hypoteční úvěry doplněné úvěry ze stavebního spoření, přičemž průměrná částka u hypotečních úvěrů přesahuje 2 miliony korun. „Na zvyšování průměrné částky dlouhodobého dluhu se podílejí především stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech. Je přitom pozitivní, že banky a finanční instituce prověřují schopnost žadatele splácet své úvěry a snižují tak rizika plynoucí z případného budoucího poklesu ekonomiky a cen nemovitostí,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Ohrožený dluh nadále strmě klesá
Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky nebo který byl zesplatněn, klesl ke konci roku 2017 na 39 miliard korun. Meziročně se tak jeho výše snížila o 5 miliard, respektive o 11,3 %. Za poklesem stojí především rekordní snížení dlouhodobého ohroženého dluhu, jehož objem se meziročně snížil o 18 %, respektive o 2,5 miliardy na 11,7 miliardy korun. Objem krátkodobého ohroženého dluhu se zároveň meziročně snížil o 2,4 miliardy korun (-8,2 %) na 27,2 miliardy. „Stejně jako zaznamenáváme v posledních dvou letech výrazný nárůst objemu celkového dluhu, zaznamenáváme na druhé straně také stále rychlejší snižování objemu ohroženého dluhu. Za poslední dva roky se jeho objem snížil o pětinu, tedy téměř o deset miliard korun. Podíl objemu dluhu ohroženého nesplácením vůči celkovému dluhu se tak nyní nachází na 1,8 %, u dlouhodobého dluhu dokonce pouze na 0,7 %,“ říká Lenka Novotná. Podíl krátkodobého ohroženého dluhu na celkovém krátkodobém dluhu potom činí 6,2 %.
Vývoj počtu klientů s ohroženým dluhem byl v uplynulém roce u dlouhodobých a krátkodobých úvěrů odlišný. U úvěrů na bydlení se jejich počet meziročně snížil o 4 335 na 24 651 klientů. Jde o meziroční pokles o 15 %. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo celkem 2,2 % klientů. Naopak počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 dosahoval 296 904 osob, o 820 více než před rokem. Ohrožený dluh tak mělo 12,2 % všech klientů s krátkodobým úvěrem. „Lidé, kteří si půjčují finanční prostředky na nákup vlastního bydlení, tak zpravidla činí po zralé úvaze a je u nich větší pravděpodobnost, že si dokážou v dlouhodobém horizontu správně rozvrhnout své finance,“ vysvětluje Jiří Rajl.
Počet lidí s úvěry i počet smluv stagnuje
Bankovní a Nebankovní registr společně evidovaly koncem roku 2017 celkem 3 046 186 klientů s nějakou formou úvěru, což je o 3 928 klientů méně než před rokem. 614 tisíc z nich mělo pouze dlouhodobý dluh, 1,93 milionu klientů pouze krátkodobý dluh a 506 tisíc klientů potom mělo jak úvěr určený na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaný v obou registrech meziročně stagnoval na 5,81 milionu smluv. Počet smluv s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšil o 22 tisíc (1,7 %) na 1,37 milionu, zatímco počet smluv s krátkodobým dluhem se meziročně o 21 tisíc snížil (-0,5 %) a dosahoval koncem minulého roku 4,43 milionu smluv.
