Nejhůře splácejí své úvěry mladí lidé do 24 let
Celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku 2,27 bilionu korun a meziročně vzrostl o 174,8 miliardy korun, tedy o 8,4 %. Objem nespláceného dluhu naopak klesl o 3,3 miliardy na 36,6 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 8,3 %. Počet lidí, kteří řádně nespláceli své úvěry na bydlení, meziročně klesl téměř o 4,5 tisíce. Stejně tak klesl počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu, a to téměř o 30 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Počet lidí, kteří řádně nespláceli své dlouhodobé závazky, činil na konci třetího čtvrtletí tohoto roku 22 252 a oproti třetímu čtvrtletí minulého roku klesl o 16,7 %. Počet lidí nesplácejících krátkodobý dluh, tedy takový, který není určen na bydlení, ale na spotřebu, klesl meziročně o 9,7 % a činil tak 270 429.
Výrazný pokles počtu lidí nesplácejících své úvěry na bydlení lze pozorovat již delší dobu, naopak pokles lidí nesplácejících své úvěry na spotřebu není tak přesvědčivý. „V minulých letech jsme byli zvyklí pouze na mírný pokles počtu lidí, kteří měli problémy se splácením svých spotřebitelských dluhů. Například ještě před dvěma lety jejich počet dokonce i přes příznivou ekonomickou situaci rostl,“ upozorňuje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta začíná růst
Ohrožený dluh je registry definován jako tři po sobě následující nezaplacené pravidelné splátky, případně zesplatněný úvěr. Zatímco počet lidí s ohroženým dluhem klesá, průměrná částka, kterou lidé dluží ve chvíli, kdy se dostanou do problémů se splácením, roste. U dlouhodobého ohroženého dluhu se průměrná částka meziročně zvýšila o 7,5 tisíce korun na 479 311 korun. U krátkodobého ohroženého dluhu se průměrná částka na klienta zvýšila o více než 4 tisíce korun na 95 833 korun. „Zvyšující se průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí mimo jiné také s tím, že si lidé v posledních letech půjčují stále vyšší částky. Při problémech se splácením jim proto zbývá splatit vyšší částku než dříve,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Objem nespláceného dluhu klesá, ale pomaleji než dříve
Počet lidí nesplácejících své závazky a průměrná nesplácená částka ovlivňují také celkovou výši ohroženého dluhu. Ta se meziročně snížila o 3,3 miliardy korun, respektive o 8,3 %, na 36,6 miliardy korun. Nejrychlejší meziroční pokles ohroženého dluhu byl přitom zaznamenán ve třetím čtvrtletí roku 2017 (-13,9 %), od té doby pokles ohroženého dluhu postupně zpomaluje.
Největší problémy se splácením svých dluhů mají mladí lidé do 24 let
Schopnost splácet úvěrové závazky se však výrazně liší mezi jednotlivými věkovými skupinami. Nejlépe splácejí své dluhy lidé ve věku od 35 do 54 let. „Nejohroženější skupinou obyvatel jsou z pohledu schopnosti splácet své závazky mladí lidé do 24 let. Své závazky řádně nesplácí téměř 4 % mladých lidí s úvěrem na bydlení, což je dvakrát více než činí průměr za celou Českou republiku. U krátkodobého dluhu má problémy se splácením svých závazků dokonce 17,5 % z celkového počtu lidí v této věkové kategorii a s tímto typem dluhu. Republikový průměr přitom činí 11,3 %,“ říká Jiří Rajl.
