- Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci druhého čtvrtletí letošního roku výše 4,43 bilionu Kč
- Objem nespláceného dluhu dosáhl 37,2 miliardy Kč. Z toho 32,5 miliardy Kč připadlo na nesplácený dluh na spotřebu a 4,7 miliardy Kč na nesplácený dluh na bydlení
- Objem dluhu na bydlení meziročně vzrostl o 17,1 % na 3,7 bilionu Kč
- Objem dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil o 12,2 % na 723,6 miliardy Kč
Praha, 26. srpna 2026 – Na konci prvního pololetí letošního roku zadlužení obyvatelstva České republiky dosáhlo celkových 4,43 bilionu korun a meziročně vzrostlo o 16,3 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 10 %. Objem dluhu na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se na konci června meziročně zvýšil o 17,1 % a dosáhl 3,7 bilionu Kč. Dluh na bydlení rostl nejrychlejším tempem od konce prvního čtvrtletí 2022. Objem dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil o 12,2 % na 723,6 miliardy korun.
„Tempo růstu objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zrychluje od druhé poloviny roku 2023. Od prvního čtvrtletí loňského roku jsou meziroční nárůsty dvojciferné. Za první dvě čtvrtletí letošního roku se objem dluhu na bydlení zvýšil o 333,4 miliardy Kč,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).
Růst objemu dluhu na bydlení za letošní první pololetí dosáhl již téměř 90% nárůstu za celý loňský rok. Zároveň však stále pokračuje trend poklesu počtu klientů bank s dlouhodobým dluhem. Aktuálně jde o pokles v řádu nižších tisíců klientů, avšak z dlouhodobého pohledu je rozdíl výraznější. Oproti situaci ke konci června 2021, tedy před pěti lety, má dluh na bydlení o zhruba 60 tisíc lidí méně. V meziročním srovnání se výrazněji než počet klientů bank snížil počet úvěrových smluv. Oproti konci druhého čtvrtletí loňského roku klesl o 8 tis. na 1 322 000. Klientů s úvěrem na bydlení bylo meziročně o 2 600 méně.
Růst sazeb ovlivňuje splátky i celkovou výši dluhu
Refinancování hypoték v současnosti řeší typicky klienti bank, kteří si úvěr sjednali v období pandemie covidu-19 nejčastěji s pětiletou fixací. Úrokové sazby se tehdy pohybovaly na úrovni okolo 2 % p.a. Modelová rodina, která si vzala úvěr 5 milionů korun na 27 let, splácela do refixace úrokové sazby zhruba 20 tisíc Kč. Do konce pětileté fixace zaplatila bance 1,2 milionu Kč a jistina úvěru se snížila přibližně o 750 000 Kč.
V prvním pololetí 2026 při refixaci úvěru byla průměrná úroková sazba zhruba 4,7 % p.a. a při zachování původní doby splácení bude splátka necelých 26 000 Kč měsíčně. To je růst o zhruba 30 % oproti původní splátce před refixací. Dojde tak k navýšení celkové výše dluhu evidované v Bankovním registru klientských informací zahrnující nejen jistinu úvěru, ale i úrok.
Dluh na bydlení roste rychleji než na spotřebu
Z dlouhodobého pohledu pokračuje trend, kdy dluh na bydlení roste stále rychlejším tempem než dluh na spotřebu. Objem krátkodobých úvěrů u bank a nebankovních společností letos na konci prvního čtvrtletí poprvé rostl meziročně dvouciferným tempem, o 11,7 %. Na konci června dosáhl meziroční nárůst již 12,2 %. Objem dluhu na spotřebu za první pololetí vzrostl o 47,8 miliardy korun. Počet lidí s dluhem na spotřebu také roste, ke konci druhého čtvrtletí jich bylo meziročně o 30 257 více, což představuje nárůst o 1,3 %.
„Přestože aktuálně zejména u hypoték rostou úrokové sazby, zvyšují se zároveň i příjmy klientů bank a nebankovních institucí. Oproti začátku roku 2021 se průměrná mzda zvýšila přibližně o čtyřicet procent, zatímco modelová splátka hypotéky v našem příkladu narostla zhruba o třetinu. Většina domácností tak dokáže vyšší splátky ze svého příjmu pokrýt a podíl nesplácených úvěrů zůstává pod jedním procentem z celkového objemu zadlužení i v situaci, kdy objem dluhu na bydlení i na spotřebu roste dvouciferným tempem,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
Největší část nesplácených úvěrů tvoří dluhy na spotřebu
Objem ohroženého dluhu se na konci druhého čtvrtletí meziročně zvýšil o 10 % na 37,2 miliardy Kč. Jde o částku dluhu více než 90 dní po splatnosti nebo o zesplatněné úvěry. Největší část této částky tvoří nesplácené dluhy na spotřebu, jde o téměř 33 miliard Kč. Jejich objem meziročně vzrostl o 11,8 %, zatímco nesplácený dluh na bydlení mírně klesl.
„U krátkodobých úvěrů by lidé měli zvlášť pečlivě zvažovat nové zadlužení v situaci, kdy už splácejí hypotéku. V letošním roce se zároveň zpřísnila pravidla pro investiční hypotéky. Klienti, kteří si pořizují třetí nemovitost, musí mít vyšší podíl vlastních zdrojů než dříve. To může některé svádět k tomu, aby chybějící částku nahrazovali spotřebitelskými úvěry. Z věkových skupin mají v Česku zdaleka největší podíl na objemu úvěrů na bydlení lidé ve věku 35 až 44 let. Právě u nich letos na konci druhého čtvrtletí nadprůměrným tempem meziročně vzrostl objem krátkodobých úvěrů. Ve stejné věkové skupině se rovněž o 16 % zvýšil i nesplácený dluh na spotřebu, což je také více než byl průměr za celou ČR,“ říká Jiří Rajl.
Při pohledu na jednotlivé kraje lze najít regiony, kde byl vývoj ohroženého dluhu výrazně odlišný od průměru. V Libereckém kraji se nesplácený dluh na bydlení na konci června meziročně zvýšil o 16 %, v Královéhradeckém kraji o 11 %, zatímco v průměru za celou ČR objem naopak o 1 % klesl.
Podobně lze najít i kraje, kde nesplácený dluh na spotřebu rostl rychleji než v celé republice. V Ústeckém a Královéhradeckém kraji se jeho objem zvýšil shodně o 15 %, ve Středočeském a Jihomoravském kraji o 14 %. Naopak v Olomouckém a Zlínském kraji vzrostl nesplácený dluh na spotřebu meziročně jen o 8 %, což je pomalejší růst, než jaký byl zaznamenán za celou ČR.
Další modelové příklady změny výše dlouhodobého dluhu vlivem refixace:
Prodloužení splácení bez růstu měsíční splátky
Klient banky měl úvěr z roku 2021 ve výši 3 miliony Kč s úrokovou sazbou těsně pod dvěma procenty. Původně si ho sjednal na 15 let s měsíční splátkou 19 200 Kč. Na začátku letošního roku mohl mít splacenou necelou třetinu jistiny a zbývalo ještě 10 let splácení. Klient se však rozhodl, že nechce platit více než byla původní splátka, a prodloužil si dobu splácení.
V této modelové situaci se tedy zachová splátka 19 200 Kč, kterou bude klient namísto dalších deseti let splácet o necelé dva roky déle. Z původní hypotéky na 15 let se tak stal úvěr na zhruba 17 let. To s sebou však nese nárůst celkové splacené částky. Původně měl klient splatit s úroky celkem 3,46 milionu Kč. S prodlouženou dobou splácení zaplatí 3,89 milionu korun. Zaplatí tak o 430 000 korun více, což je nárůst zhruba o 12 %. Tato částka se promítne do navýšení objemu jeho dluhu v Bankovním registru klientských informací.
U některých hypoték můžou splátky klesnout
Současná situace může v praxi pro některé klienty bank pro refixaci znamenat naopak nižší splátky. Týkat se to může například hypoték s tříletou fixací z roku 2023, kdy byly úrokové sazby na necelých 6 %. Pokud si domácnost tehdy vzala hypotéku 3 miliony Kč, splácela do letošního roku zhruba 19 000 Kč měsíčně. Pokud nyní v souvislosti s refixací úvěru získala sazbu pod 5 %, klesla její měsíční splátka na přibližně 17 000 Kč. Výše jejího dluhu v Bankovním registru klientských informací se v takovém případě odpovídajícím způsobem snížila.
