Lidé si v průměru půjčují vyšší částky
Celkový dluh obyvatel činil na konci druhého čtvrtletí letošního roku 2,06 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 9 %. Během stejného období se výrazně zvýšila částka na jednu otevřenou smlouvu, a to v průměru o 15 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením meziročně klesl o téměř 14 % na 40,6 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Objem celkového dluhu obyvatel se ke konci 2. čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně zvýšil o 50,3 miliardy korun. Jedná se o nejvyšší mezičtvrtletní nárůst za poslední tři roky. Meziročně se potom objem celkového dluhu zvýšil o 168,5 miliardy korun, z čehož 146,3 miliardy tvořil nárůst dlouhodobého a 22,2 miliardy korun nárůst krátkodobého dluhu. „V letošním druhém čtvrtletí pokračoval vysoký zájem o úvěry na bydlení, což dokládá nadprůměrný meziroční růst jejich objemu o téměř 10 %,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že i mezičtvrtletní nárůst výše objemu dlouhodobého dluhu o 40,7 miliardy korun je v dlouhodobém srovnání nadprůměrně vysoký. „Jednou z příčin zvýšení celkového objemu dluhu ve druhém čtvrtletí je kromě dobré ekonomické situace v ČR také obava lidí z budoucího růstu úrovně úrokových sazeb u hypoték,“ doplňuje Lenka Novotná.
Částka na otevřenou smlouvu se za rok zvýšila téměř o šestinu
Za růstem celkového dluhu stojí především zvýšení průměrné částky na jednu otevřenou smlouvu. Ta se u dlouhodobého dluhu meziročně zvýšila o 154 tisíc (15 %) na 1,2 milionu korun a u krátkodobého dluhu vzrostla o 13 tisíc (16 %) na 96 tisíc korun.
Celkový počet klientů s dluhem se přitom meziročně snížil o 29 106 a na konci druhého čtvrtletí letošního roku tak činil 3,03 milionu klientů. Za poklesem stojí snížení počtu lidí s krátkodobým dluhem o téměř 33 tisíc. Naopak počet lidí s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšil o více než 5 tisíc.
Stejně tak se snížil počet otevřených smluv vedených v obou registrech, a to o 88 tisíc, tedy o 1,5 %. Za poklesem však stojí výhradně pokles množství smluv u krátkodobých úvěrů, jejichž počet se meziročně snížil o 113 tisíc na 4,4 milionu. Počet smluv s dlouhodobým dluhem se naopak zvýšil o 25 tisíc na 1,36 milionu.
Ohrožený dluh klesl za dva roky o pětinu
Výše ohroženého dluhu činila na konci druhého čtvrtletí 40,6 miliardy korun, což je o 6,4 miliardy korun, respektive o 13,6 % méně než ve stejném období minulého roku. Za poslední dva roky se tak výše ohroženého dluhu snížila o celou pětinu, když ve druhém čtvrtletí 2015 ještě přesahovala 50 miliard korun. Co se týče struktury ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění, necelá třetina (13,2 miliardy korun) připadala na dlouhodobý dluh a dvě třetiny (27,4 miliardy korun) potom na krátkodobý dluh.
„Struktura ohroženého dluhu je zcela opačná než struktura poskytnutého dluhu, u kterého činí dluh na bydlení necelých 80 %. Ukazuje se, že lidé, kteří si berou úvěry na bydlení, tak většinou činí po zralé úvaze, zatímco spotřebitelské půjčky mohou být často výsledkem impulzivního jednání, ve kterém klienti mohou přecenit své finanční možnosti. Lidé se také přirozeně snaží nejprve splatit dluhy, za které ručí svojí nemovitostí,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Kromě objemu ohroženého dluhu se meziročně také snížil počet lidí, kteří mají se splácením výrazné problémy. Počet klientů s dlouhodobým dluhem meziročně klesl o 3 251 na 27 494 klientů, což je pokles téměř o 11 %. U krátkodobého ohroženého dluhu se počet klientů meziročně snížil téměř o 16 tisíc, tedy o 5 % na 296 tisíc. I přes meziroční snížení počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem došlo nicméně mezičtvrtletně k jejich zvýšení. Podle Jiřího Rajla však nic nenasvědčuje tomu, že by se měl počet lidí s problémy se splácením dále zvyšovat. „Mezičtvrtletní nárůst počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem můžeme přisuzovat sezónnímu výkyvu, který nemá výrazný vliv na celkový trend. Na schopnost splácet závazky pozitivně působí aktuální ekonomická situace a nízká nezaměstnanost. Finanční instituce také stále pečlivěji vyhodnocují finanční možnosti svých klientů a předcházejí tak jejich předlužování,“ uzavírá Jiří Rajl.
