Celkem lidé dluží na úvěrech na bydlení téměř 3 biliony korun
- Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru dosáhl na konci roku 2024 výše 3,6 bilionu korun
- Zadlužení obyvatel meziročně vzrostlo o 295,7 miliard korun (+8,9 %)
- Objem dluhu z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 9,4 %, celkově o 257,3 miliardy korun
- Objem dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil o 38,4 miliardy korun (+6,6 %)
Praha, 19. února 2025 – Objem dluhu z úvěrů na bydlení se na konci roku 2024 přiblížil třem bilionům korun, kdy dosáhl výše 2,99 bilionu. Meziročně se zvýšil o více než čtvrt bilionu korun, což je nejvyšší nárůst od dosud rekordního přírůstku v roce 2021. Zároveň se vloni poprvé po deseti letech meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení na 4,6 miliardy Kč, tedy o 3 %. Objem dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil o 6,6 % na 618 miliard korun. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,6 bilionu korun. O 10,9 % na 32,7 miliard korun se zvýšil celkový objem nespláceného dluhu, přičemž jeho převážnou část tvoří spotřební úvěry.
„Trh s úvěry na bydlení v minulém roce výrazně ožil. Počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení, se sice zmenšil o 1 %, průměrný objem dlouhodobého dluhu na klienta se ale zvýšil o 10,5 % na 2,85 milionu Kč. Úvěr na bydlení má tedy méně lidí, ale půjčují si vyšší částky. To koresponduje s růstem cen nemovitostí v posledních letech,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Průměrná částka dlouhodobého dluhu na klienta byla o milion korun vyšší než před pěti lety.
Loni také nastal obrat trendu ve vývoji objemu ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více jak 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Na konci loňského roku poprvé od roku 2015 meziročně vzrostl. Objem ohroženého dluhu na bydlení byl však výrazně nižší než v minulosti, a to 4,6 miliardy korun. Například v roce 2015 dosahoval výše téměř 19 miliard korun.
V růstu pokračoval i objem dluhu na spotřebu, který dosáhl 618 miliard korun, a to obdobným tempem jako v roce 2022 a 2023. Z dlouhodobého pohledu je objem krátkodobého dluhu oproti situaci před pěti lety vyšší o 24 %. Dynamika růstu krátkodobého dluhu byla v předešlých letech vyšší než u dlouhodobého dluhu, což se ale v loňském roce již nepotvrdilo a dlouhodobý dluh v loňském roce rostl rychleji než objem krátkodobého dluhu. Počet lidí s úvěrem na spotřebu meziročně klesl o 64 tisíc (–2,7 %). Průměrná částka na klienta se však zvýšila o 9,6 % na 272 250 Kč.
V roce 2024 také pokračovalo zrychlování tempa růstu objemu ohroženého dluhu na spotřebu. Oproti konci roku 2022, kdy začala výrazně růst inflace, se rostl více než trojnásobným tempem. Meziročně se objem ohroženého dluhu na spotřebu zvýšil na 28 miliard korun (+12,3 %). „V loňském roce pokračoval růst objemu ohroženého dluhu na spotřebu u mladších lidí. A to jak u nejmladší věkové kategorie 15 až 24 let, kde narostl o čtvrtinu, tak u lidí ve věku 30 až 34 let. V této věkové kategorii se objem nesplacené částky zvýšil o 21 % na 4,8 miliardy korun. Potíže se splácením krátkodobých dluhů mají i lidé v kategorii 35 až 44 let, kterých je v Česku více než 41 tisíc a každý z nich nesplácí v průměru přes 177 000 Kč. Růst objemu ohroženého krátkodobého dluhu v této kategorii v posledních třech letech zrychloval. Jde zároveň o věkovou kategorii, která má největší objem dluhu na bydlení. Kombinace nesplácení krátkodobých úvěrů a hypoték může pro tuto věkovou kategorii do budoucna představovat významné riziko. Lidé by proto měli pečlivě zvažovat, zda si mohou nový úvěr dovolit a počítat s neočekávanými výdaji,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Drobné zlepšení v platební morálce registry evidují u nejstarší věkové kategorie dlužníků nad 55 let, u kterých došlo ke snížení objemu ohroženého krátkodobého dluhu meziročně o 3 % na necelých 4,8 miliardy korun.
