Třetina dluhu obyvatel České republiky připadá na Prahu a Středočeský kraj
Dluh obyvatel Prahy vůči bankám a dalším finančním institucím dosahoval na konci třetího čtvrtletí letošního roku 393 miliard korun a meziročně se tak zvýšil o desetinu. Na jednoho obyvatele Prahy v průměru připadal dluh ve výši 306 tisíc korun. Naopak v průměru nejnižší dluh připadal na obyvatele Ústeckého kraje, v průměru 152 tisíc korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Výši průměrného zadlužení v krajích do značné míry ovlivňuje struktura dluhu obyvatel v kraji. V Praze tvoří 87 % veškerého zadlužení obyvatel dlouhodobý dluh, tedy hypotéky a stavební spoření. Podíl dluhu vázaného na bydlení je zde nejvyšší z celé republiky. V Ústeckém kraji je naopak nejnižší, na bydlení je zde vázáno pouze 68 % dluhu obyvatel kraje. Praha je přitom specifická také tím, že zadlužení obyvatel v hlavním městě nadále roste rychleji než ve zbytku republiky. Objem dlouhodobého dluhu zde za uplynulých 12 měsíců vzrostl téměř o 11 %. „Praha je spolu se Středočeským krajem dlouhodobě motorem růstu trhu s úvěry na bydlení v České republice. Dohromady tvoří tyto dva kraje 35 % trhu a na přírůstku objemu dlouhodobého dluhu se podílejí dokonce dvěma pětinami,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Největší zájem o úvěry na bydlení mají obyvatelé Jihomoravského a Královéhradeckého kraje
Přestože Pražané generují nejvyšší objem úvěrů vázaných na bydlení, má zde tento typ úvěru pouze 9,5 % obyvatel kraje. Po Ústeckém kraji, kde má úvěr na bydlení pouze 9 % obyvatel, jde tak o nejmenší podíl v rámci České republiky. Naopak v Královéhradeckém kraji má úvěr na bydlení 11,6 % obyvatel a v Jihomoravském kraji 11,5 % obyvatel. „Praha tak táhne celý úvěrový trh především díky velmi vysokým částkám, které si zde lidé půjčují. Průměrná částka dluhu vázaného na bydlení je zde 2,8 milionu korun, o 1,2 milionu více než kolik činí průměr za celou republiku a dokonce o 1,7 milionu více než na Ústecku,“ doplňuje Lenka Novotná s tím, že v Ústeckém či Karlovarském kraji činí průměrná výše dlouhodobého dluhu na klienta pouze 1,1 milionu korun.
Zájem o úvěry na spotřebu byl nejvyšší na Karlovarsku a Ústecku, nejnižší na Vysočině
V případě krátkodobého dluhu je situace poněkud odlišná. Nejvyšší podíl lidí s krátkodobým dluhem (tedy s dluhem určeným primárně na spotřebu) na počtu obyvatel je na Karlovarsku, a to 28 %. Následuje Ústecký a Liberecký kraj, kde má dluh na spotřebu čtvrtina všech obyvatel kraje. Nejmenší podíl obyvatel s krátkodobým dluhem má kraj Vysočina (17,8 %) a Pardubický kraj (19,4 %). „Karlovarsko, Ústecko, Liberecko a do jisté míry i Moravskoslezský kraj jsou v mnoha ohledech specifické. Lidé si zde ve větší míře než v ostatních krajích České republiky pořizují krátkodobé úvěry a častěji než v jiných krajích je také nesplácejí,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Na Karlovarsku a Ústecku řádně nesplácela krátkodobé dluhy téměř šestina lidí, situace se zde ale výrazně zlepšuje
Nejhorší situaci ve splácení úvěrů registry dlouhodobě zaznamenávají v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji, a to ve většině sledovaných parametrů. „Téměř šestina klientů v těchto krajích řádně nesplácí své krátkodobé dluhy, u dlouhodobých dluhů na bydlení jsou to potom tři procenta. Podíl ohroženého dluhu zde činí také téměř tři procenta, v celé České republice přitom činí ohrožený dluh pouze 1,6 % a v Praze dokonce 0,9 %,“ říká Jiří Rajl s tím, že za ohrožený dluh je považován úvěr, u něhož nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí pravidelné splátky nebo který byl zesplatněn.
Pozitivní zprávou však je, že objem ohroženého dluhu se v těchto krajích velmi rychle snižuje. Na Karlovarsku se meziročně snížil o 15 %, nejrychleji z celé České republiky. Následoval Ústecký kraj s 13 % a Pardubický kraj s 12 %. V celé České republice se objem ohroženého dluhu meziročně snížil o 8 %. Nejpomaleji klesala jeho výše v Praze (o 4 %) a v Moravskoslezském kraji (o 5 %).
