Objem nesplácených úvěrů klesl na nové minimum
Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku celkem 2,18 bilionu korun a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,7 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 4,5 miliardy na 36,6 miliardy korun a meziročně se snížil o 10,9 %. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil téměř o 5 tisíc, a počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu se snížil o více než 10 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny alespoň tři po sobě následující splátky nebo který byl zesplatněn, klesá již 16 čtvrtletí v řadě a snižuje se tak nepřetržitě již 4 roky. „V rámci dlouhodobého poklesu celkového objemu nespláceného dluhu jsou zřejmé dva pozitivní trendy, které oba souvisí s ekonomickou situací v České republice. Na jedné straně klesá počet lidí, kteří mají problémy se splácením úvěrů na bydlení, a přitom se zároveň snižuje průměrná nesplácená částka,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem, tedy s nespláceným dluhem na bydlení, dosahoval v prvním čtvrtletí 23 855. Za pouhé tři roky se tak počet těchto klientů snížil téměř o třetinu. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se však ve stejném období snížil dokonce o 40 %. Jeho pokles byl v daném období doprovázen snížením průměrné výše nespláceného dluhu připadajícího na jednoho klienta, a to z 556 tisíc na 475 tisíc korun. V prvním čtvrtletí letošního roku tak byly nesplácením ohroženy 11,3 miliardy korun poskytnutých na bydlení. „Ve srovnání s celkovým objemem poskytnutého dlouhodobého dluhu jde o malou část. Téměř všechny úvěry, které lidem banky na bydlení půjčily, jsou řádně spláceny. To mimo jiné ukazuje, že se banky při úvěrování chovají zodpovědně a s pomocí úvěrových registrů pečlivě hlídají, aby se jejich klienti nedostali do problémů se splácením dluhu,“ dodává Lenka Novotná s tím, že aktuálně je nesplácením ohroženo pouhých 0,65 % dlouhodobého dluhu.
Lidé výrazně lépe splácejí také úvěry určené na spotřebu
Během prvního čtvrtletí letošního roku se také snížil počet lidí, kteří měli problémy se splácením krátkodobých úvěrů, které nejsou určeny na bydlení, ale primárně na spotřebu. Objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením klesl na 25,2 miliardy korun a meziročně se snížil o téměř 2 miliardy, respektive o 6,9 %. Díky tomu podíl nespláceného dluhu klesl u krátkodobých úvěrů na 5,7 %.
Zároveň se po čase také výrazněji snížil počet lidí s ohroženým krátkodobým dluhem. Koncem prvního čtvrtletí mělo se splácením krátkodobých úvěrů problém téměř 281 tisíc lidí, o 10 tisíc méně než o rok dříve a dokonce o 16 tisíc méně než na konci roku 2017. „Tak výrazný pokles klientů s ohroženým krátkodobým dluhem během pouhých tří měsíců je v posledních letech výjimečný. U úvěrů určených na spotřebu jsme dosud zaznamenávali protichůdné trendy. Zatímco objem ohroženého dluhu vytrvale klesal, počet klientů s ohroženým dluhem se delší dobu pohyboval okolo hranice 300 tisíc,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací s tím, že počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem byl v prvním čtvrtletí nejnižší za posledního 2,5 roku. Podíl klientů, který řádně nespláceli své krátkodobé úvěry, dosáhl v prvním čtvrtletí 11,6 % a byl tak nejnižší od konce roku 2015.
Také u ohroženého krátkodobého dluhu se průběžně snižuje průměrná výše nesplácené částky. Za poslední tři roky se snížila ze 119 tisíc na necelých 90 tisíc korun, což je pokles o celou čtvrtinu.
Celkové zadlužení obyvatel vytrvale roste, počet klientů stagnuje
Zatímco objem dluhu ohroženého nesplácením postupně klesá, objem celkového dluhu obyvatel naopak stále roste. V prvním čtvrtletí se jeho výše meziročně zvýšila o 175,1 miliardy na 2,18 bilionu korun. Zvýšila se i průměrná částka, kterou si lidé půjčují. Zatímco se počet klientů meziročně nezměnil, průměrná částka na klienta vzrostla o téměř 9 % v případě dlouhodobého dluhu a o téměř 8 % v případě krátkodobého dluhu. Každý klient s hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření tak v prvním čtvrtletí dlužil v průměru 1,55 milionu korun, zatímco průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla v průměru 183 tisíc korun. „Nízká nezaměstnanost a rostoucí reálné mzdy vedou mimo jiné k tomu, že roste schopnost spotřebitelů splácet své úvěry. Lidé si uvědomují, že zvládnou splácet vyšší měsíční částky, než jak tomu bylo dříve, a proto jsou také ochotní půjčovat si více peněz,“ vysvětluje Jiří Rajl důvody rostoucí průměrné částky krátkodobého dluhu.
