Průměrná výše dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření na jednoho klienta dosahovala koncem roku 2018 v České republice 1,6 milionu korun. Zdaleka nejvyšší byla v Praze, kde se meziročně zvýšila na 2,9 milionu korun. Následoval Středočeský kraj s průměrným dluhem vázaným na bydlení ve výši 1,9 milionu korun. U úvěrů na spotřebu si nejvyšší částky půjčovali lidé na Vysočině. Průměrná výše krátkodobého dluhu zde dosahovala 214 tisíc korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Nejrychleji rostla průměrná výše dluhu z hypoték a stavebního spoření na jihovýchodě republiky. Ve Zlínském kraji se meziročně zvýšila o 9,5 % a v Jihomoravském kraji potom o 9,4 %. Celkový objem dluhu vázaného na bydlení ale rostl nejrychleji v Praze (o 10,9 %) a v Plzeňském kraji (o 10,4 %). Zatímco průměrná částka dlouhodobého dluhu se meziročně zvýšila ve všech krajích, počet klientů vzrostl pouze ve třech krajích. Byl však tak velký, že kompenzoval pokles klientů v ostatních krajích. Růst počtu lidí s hypotékou či úvěrem ze stavebního spoření zaznamenala Praha, a to o 2 % (2 350 lidí), Středočeský kraj o 1,5 % (2 283 lidí) a Plzeň o 1,1 % (629 lidí).
„V roce 2018 pokračoval trend z roku 2017. Zatímco ve většině krajů počet klientů s úvěry na bydlení klesal nebo stagnoval, v Praze, ve Středočeském kraji a v Plzeňském kraji rostl. Důvodem je především přetrvávající silný zájem o bydlení v Praze a také zvyšující se ceny nemovitostí v hlavním městě. Řada lidí, kteří si nemohou dovolit pořídit vlastní byt v Praze, si pořizuje byty či rodinné domy v dojezdové vzdálenosti. Z toho těží především Středočeský kraj,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Nejvyšší částky na spotřebu si lidé půjčovali na Vysočině
Na spotřebu si lidé nejvyšší částky půjčovali na Vysočině, kde registry evidovaly koncem roku 2018 průměrný krátkodobý dluh na jednoho klienta ve výši 214 tisíc korun. Následoval Středočeský kraj s 210 tisíci korunami a Jihočeský kraj s 207 tisíci korunami. Nejnižší průměrnou částku krátkodobého dluhu zaznamenal Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj, a to shodně 183 tisíc Kč.
Na Ústecku a Karlovarsku mají lidé nejhorší platební morálku
K regionům s nejhorší platební morálkou patří dlouhodobě Karlovarsko a Ústecko. Zatímco v Praze či ve Zlínském kraji má problémy se splácením krátkodobého dluhu 8 % klientů, v Ústeckém kraji jde o 15 % a v Karlovarském kraji o 14 % klientů. „Pozitivní zprávou je, že v obou nejohroženějších krajích zaznamenáváme největší zlepšení platební morálky v rámci celé České republiky. Velmi dobře je to vidět také na tom, jak velká část krátkodobého dluhu není splácena. Podíl nespláceného krátkodobého dluhu se na Ústecku snížil meziročně o 20 % a na Karlovarsku dokonce o 22 %,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací s tím, že za ohrožený dluh je považován takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky úvěru, nebo který byl zesplatněn. V Ústeckém kraji tak na konci roku 2018 byla nesplácením ohrožena 6,4 % krátkodobého dluhu. V Karlovarském kraji a v Moravskoslezském kraji šlo o 6,2 %. Nejnižší poměr nespláceného krátkodobého dluhu potom zaznamenala Vysočina (4 %) a Středočeský kraj (4,4 %).
Objem nesplácených úvěrů na bydlení klesl nejrychleji na Liberecku
Objem ohroženého dlouhodobého dluhu, tedy dluhu určeného na bydlení, klesl v celé České republice v průměru téměř o 15 %. Nejrychleji přitom klesal na Liberecku, a to o 23 %. O 17 % potom klesl ve Středočeském kraji. Naopak nejpomaleji se objem ohroženého dlouhodobého dluhu snižoval v Moravskoslezském kraji a ve Zlínském kraji, a to o 8 %.
Z pohledu toho, jak velká část dluhu na bydlení není v kraji splácena, na tom byly opět nejhůře Karlovarský kraj (1,25 %) a Ústecký kraj (1 %). Naopak nejmenší podíl nespláceného dlouhodobého dluhu evidovaly registry v Jihomoravském kraji (0,46 %) a v Praze, kde nebylo spláceno pouze 0,27 % veškerého dluhu poskytnutého na bydlení.
