Praha je krajem s největším dluhem obyvatelstva vůči bankám a finančním institucím. Na jednoho obyvatele Prahy připadá v průměru dluh ve výši 285 tisíc korun, zatímco v Ústeckém kraji jde o 146 tisíc korun na jednoho obyvatele. Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se tzv. dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel ČR 79,5 %, v Praze však tento podíl dosahuje 87 %. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení pouze 68,5 % celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Situaci Prahy do značné míry kopíruje také Středočeský kraj, ve kterém připadá na jednoho obyvatele dluh ve výši 244 tisíc korun, což je opět způsobeno vysokým podílem dlouhodobého dluhu (82 %). „Ve Středočeském kraji zaznamenáváme z pohledu úvěrových statistik podobné trendy jako v Praze. Řada lidí dojíždí do metropole za prací a poptávka po nemovitostech a jejich ceny jsou tak v tomto kraji ve srovnání s průměrem ČR vyšší. Zajímavé je, že třetina dluhu z hypoték připadá právě na tyto dva kraje a spolu s Plzeňským krajem jde také o jediné kraje, ve kterých se meziročně zvýšil počet lidí s úvěry na bydlení,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Konkrétně v Praze přibylo meziročně 2 561 lidí s dlouhodobým dluhem, ve Středočeském kraji 2 479 a v Plzeňském kraji 410 lidí. V ostatních krajích se počet lidí s úvěry na bydlení meziročně snížil, nejvíce v Ústeckém kraji, a to o 894 klientů.
Největší poptávka po úvěrech na bydlení je na Královéhradecku, na spotřebu v Karlovarském kraji
Podíváme-li se na úvěry na bydlení z pohledu toho, v jakém kraji si je pořizuje nejvíce obyvatel daného kraje, zaznamenáme největší poptávku v Královéhradeckém kraji, kde má úvěr ze stavebního spoření či hypotéku 11,6 % obyvatel kraje. Následuje Jihomoravský kraj s 11,5 % a Středočeský kraj s 11,1 %. Naopak v Ústeckém kraji má úvěr na bydlení pouze 9,2 % obyvatel a v Praze 9,4 % obyvatel.
O krátkodobý dluh, tedy takový, který není primárně určen na bydlení, ale na spotřebu, mají největší zájem obyvatelé Karlovarska. Téměř 29 % obyvatel tohoto kraje má určitou formu krátkodobého dluhu. Více než čtvrtinu obyvatel s krátkodobým dluhem má také Ústecký kraj (26,2 %) a Liberecký kraj (25,7 %). Nejméně obyvatel s krátkodobým úvěrem má Vysočina (18,1 %) a méně než pětinu rovněž Pardubický kraj (19,8 %).
Největší částky na spotřebu si lidé půjčují na Vysočině
Nejvyšší částky dluhu na spotřebu vykazují klienti finančních a nefinančních institucí na Vysočině. Na jednoho klienta zde připadá v průměru dluh ve výši 197 tisíc korun. Následuje Středočeský kraj se 195 tisíci korunami na klienta a Jihočeský kraj se 193 tisíci korunami. Středočeský kraj je vzhledem ke své velikosti zároveň krajem s největším počtem klientů s krátkodobým dluhem. „Určitou formu krátkodobého dluhu evidujeme téměř u 305 tisíc obyvatel Středočeského kraje. Podobně je na tom Moravskoslezský kraj, kde evidujeme krátkodobý dluh u 302 tisíc obyvatel. Jde zároveň o kraje s nejvyšším objemem krátkodobého dluhu. Ve Středočeském kraji evidujeme krátkodobý dluh o objemu 59,4 miliardy korun, zatímco v Moravskoslezském kraji jde o 51 miliard korun,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Obyvatelé Vysočiny a Prahy nejlépe splácejí krátkodobé půjčky
„Kraj Vysočina je zajímavý tím, že jde o kraj s nejvyšší částkou krátkodobého dluhu na klienta a zároveň zde evidujeme nejnižší podíl ohroženého krátkodobého dluhu vůči celkovému krátkodobému dluhu. Podíl obyvatel s ohroženým krátkodobým dluhem na obyvatelstvu kraje je zde potom v rámci ČR druhý nejnižší. Zjednodušeně řečeno, lidé v tomto kraji splácejí své úvěry na spotřebu nejlépe v republice,“ říká Jiří Rajl. Konkrétně jsou na Vysočině nesplácením ohrožena pouze 4,8 % objemu krátkodobého dluhu. Následuje Praha s 5 % a Středočeský kraj s 5,1 %. Největší podíl ohroženého krátkodobého dluhu potom úvěrové registry zaznamenaly koncem roku v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji, a to shodně 8 %.
Pokud se na ohrožený krátkodobý dluh podíváme z pohledu podílu lidí s tímto dluhem na obyvatelích daného kraje, zaznamenáme nejnižší podíl v Praze, kde má ohrožený dluh 1,7 % obyvatel. Následuje Vysočina s 1,9 % a Zlínský kraj se 2 %. Naopak nejvíce obyvatel s ohroženým krátkodobým dluhem je v Karlovarském kraji (4,8 %), v Ústeckém kraji (4,5 %) a v Libereckém kraji (3,6 %).
Objem nespláceného dluhu na bydlení klesl v Praze meziročně o více než čtvrtinu
Objem nespláceného dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření meziročně výrazně klesl ve všech krajích ČR. V pěti krajích se snížil dokonce o více než pětinu. Nejvíce v Praze, kde se meziročně objem ohroženého dlouhodobého dluhu snížil o 26,5 %. V Královéhradeckém kraji poklesl o 23,4 % a na Zlínsku o 21,4 %. Nejmenší pokles zaznamenal Liberecký kraj (-8,2 %) a Moravskoslezský kraj (-10,1 %). „Takto výrazné snížení ohroženého dluhu během jediného roku je velmi pozitivní zprávou. Důležité také je, že významný pokles zaznamenáváme prakticky ve všech krajích a že v žádném z krajů není podíl ohroženého dlouhodobého dluhu vůči celkovému dlouhodobému dluhu vyšší než 1,5 %,“ říká Lenka Novotná. Nejvyšší podíl evidují úvěrové registry v Karlovarském kraji (1,5 %) a v Ústeckém kraji (1,3 %). Nejmenší potom v Praze (0,4 %) a v Jihomoravském kraji, kde je nesplácením ohroženo pouze 0,6 % objemu dlouhodobých dluhů.
